Královničky

KRÁLOVNIČKY jsou živou uměleckou událostí na pomezí happeningu, rituálu, dokumentárního filmu a prostorové instalace. Vznikly ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy jako součást programu Umění pro město. Autor situoval děj do stanice Kačerov, jejímž zanedbaným centrálním prostorem je kašna Poupě od Jiřího Kryštůfka. Právě ona se stala symbolickým ohniskem celého projektu, inspirovaného folklórní tradicí otevírání studánek, kterou Jakub Jahn ve spolupráci s kurátorkou Kristýnou Hájkovou přenáší do současného městského kontextu jako výzvu k očistě prostoru – fyzické i symbolické.

Třídenní děj projektu propojuje pečlivou práci s veřejným prostorem, komunitní zapojení i precizní vizuální dramaturgii. První den happeningu šestnáct dětských performerek kašnu vyčistilo, čímž reálně i symbolicky transformovaly zanedbaný prostor centrálního náměstí. Druhý den dívky v soudobém oděvu odkazujícím bílou barvou k lidovým krojům vázaly přímo ve vestibulu stanice drobné kytičky a rozdávaly je cestujícím. Závěrečný den vyvrcholil rituálním průvodem metrem, doprovázeným živou hudbou Amelie Siba složenou přímo pro tuto událost a kolektivním zaříkáváním u fontány. Spolupráce se ZŠ Cimburkova, zaměřenou na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, vtiskla celému projektu silný, ale nenápadný sociální rozměr.

KRÁLOVNIČKY fungují jako vztahová struktura, v níž se propojují různé časové vrstvy – minulost lidové tradice, přítomnost konkrétního místa a imaginovaná budoucnost, do níž projekt směřuje jako apel i naděje. Uměleckou vizi zde definuje důvěra ve spolupráci s mezioborovým týmem, otevřenost k práci s neprofesionálními aktérkami a citlivé hledání rovnováhy mezi estetikou a etikou. Dílo vzniklo na pomezí dokumentu a fikce, umění a péče, performance a urbanistické intervence – jako důkaz, že i v chaotickém prostředí současného města lze vytvářet liminální prostory, kde se zranitelnost stává silou a umělecké gesto otevírá nové způsoby vnímání reality.